Pelhřimov
Náměstí v Pelhřimově s věží kostela sv. Bartoloměje.
status:	město
NUTS 5 (obec):	547492
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Pelhřimov (CZ0633)
obec s rozšířenou působností:	Pelhřimov
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	95,26 km²
počet obyvatel:	16 596 (24. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	49° 25’ 52’’
zeměpisná délka:	15° 13’ 7’’
nadmořská výška:	494 m
PSČ:	393 01 až 394 62
zákl. sídelní jednotky:	40
části obce:	27
katastrální území:	24
adresa městského úřadu:	Masarykovo náměstí 1
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.pelhrimovsko.cz Ofic. web MÚ: http://www.mestopelhrimov.cz E-mail: podatelna@mupe.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Pelhřimov (lidově "Pejr", něm. Pilgrams) je okresní město v jihočeské části kraje Vysočina. Je významnou dopravní křižovatkou 2 silnic I. třídy a turistické východiště na Českomoravskou vrchovinu. Město je střediskem rozsáhlé bramborářské oblasti. V ČR je také známé jako město rekordů a kuriozit.

Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny). Leží 32 km západně od Jihlavy , 86 km severovýchodně od Českých Budějovic a 104 km jihovýchodně od Prahy.

Památky

Zámek pánů z Říčan

Původně gotická věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v r. 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849 - 1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od r. 1908 slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

Děkanský kostel svatého Bartoloměje

Gotická dominanta historického jádra města byla založena koncem 13. nebo začátkem 14. století. Od roku 1589 zdobí exteriér kostela psaníčková sgrafita. Uvnitř zaujme hlavní raně barokní oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu Františka Bílka.

Barokní kostel sv. Víta na pražské výpadovce

Kostel svatého Víta

Nejstarší pelhřimovský kostel pochází z počátku 13. století, kdy byl vystavěn v gotickém slohu. Za husitských válek zde byly slouženy utrakvistické mše. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a alegorie Víry, Naděje a Lásky. V 17. stol. byl kostel přestavěn nejprve renesančně a v 18. stol. barokně.

Kostel svatého Kříže (Kalvárie)

Původní kaple byla založena r. 1671 pelhřimovským měšťanem Janem Kryštofem Blažejovským a jeho chotí Dorotou jako napodobenina Božího hrobu v Jeruzalémě. Poté, co byla v 19. století kvůli žalostnému stavu zbořena, rozhodla se městská rada, že na jejím místě vystaví kostel nový. Vystavěn byl v neogotickém slohu podle projektu Josefa Šlechty v letech 1883 - 1886.

Kaple Panny Marie Sedmibolestné

Barokní kaple byla vystavěna v roce 1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem - na místě, kde údajně došlo k několika zázračným uzdravením. Původně zde byl městský hřbitov.

Dolní (Jihlavská) brána

Byla vystavěna v 16. století. Jedná se o pětipatrovou hranolovitou stavbu vysokou 36 m. Od roku 1994 v ní sídlí Muzeum rekordů a kuriozit.

Horní (Rynárecká) brána

Vystavěna ve stejném období jako brána Jihlavská - v 16. stol. Procházela jí cesta na Rynárec. Koncem 17. stol. na ní byly nainstalovány hodiny.

Kašna se sochou sv. Jakuba

Uprostřed náměstí se kašna objevila v roce 1546, přestavěna byla naposled v roce 1828. Kašna je zdobena sochou sv. Jakuba - patrona poutníků.

Socha sv.Jana Nepomuckého u zdi děkanského kostela

Městské divadlo

Na místě původní solnice ho v roce 1896 nechal vystavět v neoklasicistním sloho stavitel Stanislav Rokos.

Šrejnarovský dům

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí. Je pojmenován podle tehdejšího měšťana Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel zdařilou rekonstrukcí a dnes je v něm umístěno turistické infocentrum a expozice okresního muzea.

Fárův dům

Původně barokní stavba byla v roce 1914 přestavěna v kubistickém slohu.

Drechselova vila

Kubistická vila z let 1912 - 1913 pojmenovaná po jejím 1. majiteli - tehdejším okresním hejtmanovi Janu Drechslerovi. Stejně jako Fárův dům na náměstí ji vyprojektoval architekt Pavel Janák.

Horní (Rynárecká) brána pojmenovaná podle obce, na kterou směřuje cesta branou procházející

Zajímavost

Pelhřimov je všeobecně známý i díky hlášce Rudolfa Hrušínského z filmu Vesničko má středisková: „Jeď do Pelhřimova, pěkně si prohlídni krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ V Pelhřimově však nikdy žádné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě.