Szállásolás Vsetín

Válaszon várost vagy város részt

Vsetín
Vsetínský zámek

Vsetínský zámek

Vsetín – znak Vsetín – vlajka znak vlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0723 541630
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4): Vsetín (CZ0723)
obec s rozšířenou působností: Vsetín
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 57,61 km²
počet obyvatel: 27 963 (31.12.2007)
zeměpisná šířka: 49° 20' 19" s. š.
zeměpisná délka: 17° 59' 35" v. d.
nadmořská výška: 348 m
PSČ: 75501
zákl. sídelní jednotky: 26
části obce: 4
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Vsetín
Svárov 1080
755 01 Vsetín
starosta / starostka: Květoslava Othová
Oficiální web: http://www.vsetin.cz
Ofic. web MÚ: http://www.mestovsetin.cz
E-mail: posta@mestovsetin.cz
Vsetín na mapě
Information-silk.png Zdroje k infoboxu a částem obce
Pečeť města Vsetín

Vsetín (něm. Wsetin) je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.

Historie

Nejstarší historie

První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Kravař, od tehdejších majitelů - templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu.

V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva.

Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Průmyslové období

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním. Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.

Doprava

Přes Vsetín vede od Valašského Meziříčí železniční trať 280, jeden z hlavních tahů překonávajících dále Beskydy a spojujících Česko se Slovenskem, a odbočuje zde trať 282 do Velkých Karlovic, na území Vsetína má železnice jednu stanici. Ve stejných třech směrech vedou přes Vsetín i silnice: silnice I/57 od Valašského Meziříčí přes Vsetín na Horní Lideč, silnice II/487 směrem na Velké Karlovice, navíc ještě silnice I/69 do Vizovic a další silnice menšího významu.

Ve Vsetíně je rozsáhlé autobusové nádraží, užívané městskou i meziměstskou dopravou, a je zde provozována síť městské autobusové dopravy. Městskou i regionální dopravu zajišťuje především místní dopravní společnost ČSAD Vsetín a. s., člen skupiny ČSAD Invest, která má ve Vsetíně hlavní základnu.

Památky

  • Zámek
  • Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
  • Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
  • Stará radnice (1720–1721)
  • Nová radnice
  • Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
  • Evangelický kostel Dolního sboru
  • Evangelický kostel Horního sboru
  • Kamenný kříž z r. 1775 na Dolním náměstí

Osobnosti

  • Josef Sousedík
  • Josef Černocký
  • Michal Urbánek
  • František Hlavica
  • Emil Hlavica
  • Rudolf Hlavica
  • Matouš Václavek
  • František Sova
  • Richard Pavlík
  • Záviš Kalandra
  • Erich S. Kulka
  • Antonín Kaderka
  • Jiří Čunek
  • Přemysl, lenní pán z Branek a Ústí
  • Mirek Topolánek
  • Josef Stelibský
  • Mirka Pokorná
  • Kornelie Němečková
  • Jarmila Šuláková
  • Eliška Balzerová
  • Roman Vojtek
  • Jindřich Štreit
  • Mojmír Bártek
  • František Vavřínek

Partnerská města

Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

  • Rakousko Mödling, Rakousko (1993)
  • Slovensko Stará Ľubovňa, Slovensko
  • Slovensko Trenčianske Teplice, Slovensko
  • Polsko Bytom, Polsko (2004)
  • Chorvatsko Vrgorac, Chorvatsko (2008)

Reference


Literatura

  • Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
  • Krajem portášů, Vsetín 1937
  • Václavek, M.: Dějiny města Vsetína, Vsetín 1901
  • Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • Baletka, L. a kol: Vsetín : město a čas, Vsetín, 2008, ISBN 978-80-904139-1-7

Externí odkaz

megmutat a térképen

forrás: wikipedia