Divadlo Ponec

Husitská 24a, Praha 3 , Praha

Bývalé kino Ponec je budovou z konce minulého století, která původně sloužila jako tovární hala pro válcování plechu, drátů, tyčí a potrubí strojírenského magnáta Rudolfa Stabenowa. Vystavěl ji v roce 1888 na úpatí tzv. Šibeničního vrchu (Galgen Berg přezdívaný též na Totentanz Berg).

Mladoboleslavský obdivovatel vynálezu kinematografu František Ponec začal v roce 1903 jezdit po Království českém s jedním z prvních putovních biografů, jemuž dal od března 1908 trvale název Poncův Royal Bioskop. V roce 1910 se dohodl s žižkovskou obcí na pronájmu bývalého Stabenowova strojírenského závodu a s arch. Karlem Maškem přistoupil k nákladné přestavbě. 3. září 1910 slavnostně zahájil Royal Bioskop Františka Ponce jako třetí stálé kino města Žižkova.

Deset let po té mu sebrali licenci a vypověděli nájemní smlouvu a vše přešlo do kompetence žižkovské obce. Roku 1929 dostal biograf nový název: Městské bio Žižkov. Teprve u příležitosti Výstavy 50 let kinematografie 19. března 1946 se dočkal František Ponec slavnostního vyznamenání za průkopnické zásluhy. Dlouho se tomu netěšil. Zemřel v den svých 77. narozenin: 3. dubna 1946. Na jeho počest, již dva týdny po smrti, bylo kino přejmenováno zpět na bio Ponec. Sloužilo veřejnosti až do 60. let. Pak se stalo chátrajícím skladištěm Filmového podniku hl. m. Prahy až do vyhlášení výběrového řízení na jeho dlouhodobý pronájem s podmínkou kulturního využití v roce 1997.

Tři roky trvala náročná a zásadní rekonstrukce budovy. Počínaje průzkumy a zaměřením objektu, k němuž chyběla podstatná stavební dokumentace, přes výběr architektonického ateliéru, zpracování projektu pro stavební povolení, jeho následné změny, až po vlastní stavební práce, které již v první fázi bourání v loňském roce odhalily další nečekané okolnosti (neevidovaná funkční kanalizace pod budovou, havarijní stav střešní ocelové konstrukce, přesah sousední budovy do sálu divadla, spodní voda apod.).

Esemény