Zámek Třebíč
Louka pod zámkem Třebíč, Třebíč
Hlavní vchod do zámeckého areálu je mezi dvemi renesancními budovami. Vlastní trojkrídlá zámecká budova uzavírá ctvercové nádvorí s bazilikou sv. Prokopa, která se v podstate dochovala ve svém puvodním pudorysném rozvrhu a architektonické výstavbe a patrí k významným románsko-gotickým památkám na našem území.
Třebíčské panství také bylo v držení panů z Valdštejna a to né méně než 300 let. Jan Josef z Valdštejna (1722-31) se rozhodl roku 1724 pro nárocnou renovaci zpustošené baziliky. Pro tento úkol si vybral znamenitého císarského architekta F. M. Kanku. Ten mezi lete 1725-33 upravil a obnovil baziliku a ta byla navrácena svému puvodnímu úcelu. Byla znovu zaklenuta hlavní lod, vystaveny poškozené pilíre, postavena sanktusová vížka a dostaveno západní barokní prucelí. ZMM Trebíc sídlí v zámku od roku 1945.
Hlavní vchod do zámeckého areálu je mezi dvemi renesancními budovami. Vlastní trojkrídlá zámecká budova uzavírá ctvercové nádvorí s bazilikou sv. Prokopa, která se v podstate dochovala ve svém puvodním pudorysném rozvrhu a architektonické výstavbe a patrí k významným románsko-gotickým památkám na našem území.
Třebíčské panství také bylo v držení panů z Valdštejna a to né méně než 300 let. Jan Josef z Valdštejna (1722-31) se rozhodl roku 1724 pro nárocnou renovaci zpustošené baziliky. Pro tento úkol si vybral znamenitého císarského architekta F. M. Kanku. Ten mezi lete 1725-33 upravil a obnovil baziliku a ta byla navrácena svému puvodnímu úcelu. Byla znovu zaklenuta hlavní lod, vystaveny poškozené pilíre, postavena sanktusová vížka a dostaveno západní barokní prucelí. ZMM Trebíc sídlí v zámku od roku 1945.
